Šumavské bylinné

Tekutá legenda podle pečlivě střežené původní vimperské receptury Dr. Budínského

Někteří si ho ještě pamatují a vzpomínají na jeho specifickou chuť a účinky. Jiní o něm slyšeli jako o lehkém legálním halucinogenu a chtěli by vědět, co je Šumavské bylinné?

regio_potravina_2024

Regionální potravina 2024

Šumavské bylinné vybráno ze 103 produktů jako regionální potravina Jihočeského kraje. Máme velikou radost!

Toužíte po našich elixírech a vínech stejně jako ony po vás?

Tak proč si je hned neobjednat přímo a bez oklik:

lahev_sb_sop

Šumavské bylinné

250,- Kč

18 % / 0,75 l

Tradiční bylinný elixír vyráběný na Šumavě podle původní receptury proslulého vimperského lékárníka dr. Budínského. Ten v roce 1897 pro své pacienty vytvořil nápoj, přispívající k dobrému trávení. Obsahuje výtažky 22 vybraných druhů šumavských bylin a cizokrajného koření, které mu dávají nezaměnitelnou vůni a chuť.

lahev_sb_sop

Enzián

250,- Kč

16 % / 0,75 l

Tradiční bylinný elixír, vyrobený podle pečlivě střežené původní receptury. Obsahuje výtažek hořce a přírodní výtažky z exotických bylin a koření, které mu dávají nezaměnitelnou vůni a chuť. Hořčiny obsažené v bylinách přispívají k sekreci žaludečních šťáv a tedy k dobrému trávení a chuti k jídlu.

lahev_sb_sop

Šumavské višňové

150,- Kč

12 % / 0,75 l

Kupáž ovocných vín ve svěžím harmonickém celku. Pečlivě zvolená chuťová kombinace ostřejších višní a jemných, voňavých jablíček ze sadů šumavského podhůří. Vyšší zbytkový cukr s mírnou kyselinkou a vyšším alkoholem tvoří dokonalý souzvuk. Víno má plnou a bohatou chuť.

Doprava 70,- Kč (PPL).

V krabici je 6 ks. Při odběru celé krabice je možno i mixovat druhy a doprava je pak zdarma.

Šumavský bylinný klub

Staňte se šumavským bylinným misionářem. Nebo prostě jen udělejte radost sobě nebo svým blízkým.

lahev_sb_sop

Šumavské bylinné triko

350,- Kč

Dámské S / M / L
Pánské S / M / L / XL / XXL 

Černé kvalitní triko s proroctvím šumavského bylinného proroka WInterbergera (řečeného Weinbergera) „Bylinný vynález spásy“.

lahev_sb_sop

Šumavský bylinný hrnek

100,- Kč

0,2 l

Bílý keramický hrnek „Tekutá legenda“. Proti uchu proroctví šumavského bylinného proroka WInterbergera (řečeného Weinbergera) „Odpověď na každou otázku“.

Doprava 70,- Kč (PPL).

S objednávkou 5 a více lahví vína doprava zdarma.
byl_gold_hermanek

Kde domov můj?
Samozřejmě na Šumavě

Šumavské bylinné pomalu zaplňuje mapu, z níž před necelými 30 lety zmizelo. A o své reinkarnaci dalo vědět symbolicky i ve čtvrtletníku Doma na Šumavě.

Se Šumavským bylinným a jeho dalšími tekutými sestrami a bratry z Mykoprodukty se již brzy budete setkávat častěji.

ŠUMAVA originální produkt®

dns 2212-sumavske-bylinne-vino
lahve trio-sumavske-bylinne-vino
flasky

Šumavské bylinné

Tradiční bylinný elixír vyrobený podle pečlivě střežené původní receptury. Obsahuje výtažky 22 vybraných druhů šumavských bylin a cizokrajného koření, které mu dávají nezaměnitelnou vůni a chuť.

Způsob podání

Podávat je možné jak při pokojové teplotě,
tak na ledu s plátkem citrónu.
Výrobek není vhodný pro děti ani těhotné či kojící ženy.

Složení

Jablečné víno, líh, výtažek z bylin, cukr, barvivo: karamel, konzervant: oxid siřičitý. Skladujte při pokojové teplotě.
Nepokládejte, případný sediment není na závadu.
Ostatní alkoholický nápoj.

Nakupovat můžete rovněž v kamenných obchodech

Prohlédněte si mapu míst, kde mají bylinné elixíry a vína z naší produkce v nabídce.

Mapu průběžně aktualizujeme.

Šumavské bylinné a Mykoprodukta ve vysílání ČT24 – Události v regionech

13. 11. 2023

O “Šumavském praotci” (doposud nejstarší dochovaná lahev Šumavského bylinného z r. 1962), o vimperském lékárníku Budínském a o znovuobnovené výrobě tekuté legendy ze Šumavy, která se kvůli vhodným prostorům přesunula do nedaleké Volyně.

Šumavské bylinné v médiích

elixír čtk

Šumavské bylinné získalo značku Regionální potravina Jihočeského kraje

10. 5. 2024

Komise to tentokrát vůbec neměla jednoduché, hodnotila rekordních 103 výrobků od 28 výrobců!
Šumavské bylinné bylo vybráno z nejsilněji zastoupené kategorie alkoholické a nealkoholické nápoje. Ocenění značkou Regionální potravina si producenti převezmou na slavnostním vyhlášení v Třeboni v sobotu 28. září 2024.
SZIF
elixír čtk

Šumavské bylinné v Šumavských podcastech

22. 3. 2024

Legendární šumavském víno. Nápoj trempů, studentů, vojáků nebo dárců krve. Dnešním hostem je Pavel Vlček, jednatel společnosti Mykoprodukta, s.r.o., která Šumavské bylinné v pošumavské Volyni vyrábí.
Šumavské podcasty
elixír čtk

Šumavské bylinné jako součást diplomatického protokolu české ambasády v Berlíně.

20. 3. 2024

Spisovatel Martin Sichinger (vlevo) předal v rámci svého berlínského tvůrčího pobytu českému velvyslanci v Německu Tomáši Kafkovi (vpravo) lahev Šumavského bylinného, jako poděkování a tekutou pečeť nad záštitou festivalu Šumava Litera, kterou pan velvyslanec již druhým rokem tomuto kulturnímu svátku přeshraničního setkávání poskytuje.
Velvyslanectví ČR v Berlíně
elixír čtk

Legendární šumavský lék opět na scéně: Návrat krále mejdanů

19. 11. 2023

Neobešel se bez něho maturitní ples, oslava MDŽ, večírek na koleji či splouvání řeky. Šumavské bylinné víno bylo za dob socialismu pojem. Kdo ho neochutnal, jako by nebyl. A kdo přežil, byl král. Po 28 letech se vrací v původní podobě!
Aha!
elixír čtk

Na Šumavě obnovují léčivý elixír. Vymyslel ho lékárník Budinský, přítel Masaryka i Rašína

13. 11. 2023

Student pařížské Sorbonny, spolužák Edvarda Beneše a přítel Aloise Rašína, lékárník Bohuslav Budínský, založil ve Vimperku podnik, který vyráběl různé čaje, šťávy a sirupy. A lék, který se stal populárním i jako alkohol – Šumavské bylinné víno. Pomáhalo mj. při zažívání a v tomto duchu funguje dodnes.
ČRo Radio Prague International
elixír čtk

Receptura je stejná, jakou v roce 1897 začal dělat lékárník Budínský ve Vimperku

13. 11. 2023

O “Šumavském praotci” (doposud nejstarší dochovaná lahev Šumavského bylinného z r. 1962), o vimperském lékárníku Budínském a o znovuobnovené výrobě tekuté legendy ze Šumavy, která se kvůli vhodným prostorům přesunula do nedaleké Volyně.
ČT24 Události v regionech
elixír čtk

Spisovatel Martin Sichinger jako Host Radiožurnálu hovoří mj. i o Šumavském bylinném

11. 11. 2023

Níže si můžete pustit tu část, kde propagátor Šumavy a Šumavského bylinného Martin Sichinger v rámci dotazu na svou knihu Kocovina šumavského léta hovoří o vzkřísení výroby. V původním rozhovoru je tato pasáž v čase 19:18 – 20:21.
ČRo Radiožurnál
elixír čtk

Šumavské bylinné, nadšenci obnovují léčivý elixír z konce 19. století

6. 11. 2023

Elixír Šumavské bylinné vzniká macerováním 22 druhů šumavských bylin a cizokrajného koření v kvalitním jablečném víně. Původní Šumavské bylinné užívali i Jan Werich či Hana Zagorová.
ČRo Radio Prague International
elixír čtk

Na Šumavě obnovují léčivý elixír, který vymyslel přítel Masaryka i Rašína

6. 11. 2023

Skupina nadšenců obnovila výrobu tradičního elixíru Šumavské bylinné podle původní receptury vimperského lékárníka Budínského.  Když na setkání s bývalými zaměstnanci někdejší Mykoprodukty, jejíž název nadšenci také oživily, zaznívaly při ochutnávce věty jako "Teď jsem omládl o 30 let", měli jasno, že jdou správnou cestou.
ČTK České noviny
elixír čtk

Šumavské bylinné přítomno přebírání ceny Knižního klubu za rok 2023

5. 9. 2023

Při předávání ceny Knížního klubu za román Zítra přijde Olah v Kaisersteinském paláci na Malé straně v Praze předal spisovatel Martin Sichinger (uprostřed) řediteli Euromedia Group a.s. Antotnínu Kočímu (vpravo) lahev Šumavského bylinného.
Euromedia Group
elixír čtk

Mykoprodukta – bylinné elixíry z Šumavy

6. 7. 2023

Šumavská společnost Mykoprodukta vyrábí bylinné elixíry, ovocná vína, vermuty a punče.
Kudy z nudy
elixír čtk

Šumavská vína: ovocná, dezertní, kořeněná, punče

15. 1. 2023

Za starých časů si obyvatelé Šumavy kvasili domácí víno z plodů z vlastní zahrady nebo okolní přírody. Šumavská vína z Mykoprodukty jsou kvalitou srovnatelná s révovými víny z Moravy.
Asociace regionálních značek; Šumava originální produkt
elixír čtk

Kde domov můj? Samozřejmě na Šumavě!

25. 10. 2022

Šumavské bylinné pomalu zaplňuje mapu, z níž před necelými 30 lety zmizelo. A o své reinkarnaci dalo vědět symbolicky – certifikací „Šumava originální produkt“, oznámenou ve čtvrtletníku Doma na Šumavě.

Je to v č. 33, zima 2022, str. 6.
Asociace regionálních značek; Šumava originální produkt
elixír čtk

Cesta za Šumavským bylinným v Kuchařském čarování Petra Stupky

6. 12. 2022

Proslulý jihočeský kulinář se po letech s radostí setkal se vzkříšeným Šumavským bylinným a ve svém pořadu poodkrývá jeho historii.
ČRo České Budějovice
elixír čtk

Vzkříšené legendě Šumavy je přiznán její staronový glejt

25. 10. 2022

Bylinné nápoje, používající název Šumavské bylinné, jsou na světě dva. Ale jen jeden je doopravdy ze Šumavy a stejného složení, jako někdejší bylinná legenda.
A byl vzkříšen v Mykoproduktě.
Asociace regionálních značek; Šumava originální produkt

Šumavské bylinné v československém kulturním kódu

Šumavské bylinné bylo svého času obecně dobře známé, zakoupit se dalo v rámci celého tehdejšího Československa a už jen prostý fakt, že bylo k dostání ponejvíce v drogeriích, z něj dělal cosi zvláštního a výjimečného. Dalším svérázem byl pelyňkový alkaloid tujón, který ze Šumavského učinil de facto jediný (a navíc legální) lehký halucinogen na tehdejším trhu. Konzumenti, kteří se s čarovným uměním ‚božího dřevce‘ (jak se pelyňku lidově říká) vědomě či nevědomě setkali, seznali, že to, co se s nimi dělo, nebylo úplně běžné. Takže příliš nepřekvapí, že jeho existence mocně rezonovala ve společenském prostoru a nepřestala ani v době po zrušení původní výroby, k níž došlo v roce 1995.

vyskyt_radovanky

Radovanovy radovánky: „Psí víno“

Zdeněk Svěrák

1987 (večerníček)
1994 (knížka)

A hned na začátku vypálíme těžký kalibr, protože Šumavské bylinné se díky známé pohádce Zdeňka Svěráka (pro někoho možná překvapivě) etablovalo ještě před revolucí i v dětských pokojíčcích. Malý Radovan chce potěšit svého pejska Kvika a sehnat pro něj psí víno. Není to ale jen tak, protože v obchodě mají mnoho různých vín a kamarádka Kateřinka umí sotva hláskovat. Zajímavostí je, že výtvarník Zdeněk Smetana evidentně nebyl konzument vimperské bylinné legendy a ve večerníčku rozdvojil značku do dvou různých lahví.
Kateřinka se dala do slabikování: „Da-li-bor, Ve-nu-ši-no ča-ro, Ro-man-ce, Per-la Mo-ra-vy, Ran-dez-vous, Šu-mav-ské by-lin-né". Kdyby se uslabikovala, psí víno nikde.
V knížce i v její audioverzi v podání Zdeňka Svěráka je Šumavské bylinné již zase jedinou entitou, jak to má být.
ČT / Knižní klub
elixír čtk

Devatero druhů vín

Sesbíral a sepsal: Mario Kučera Dafne
Sbírka písní od táborových ohňů No. 1

1992

To, že Šumavské bylinné neinspiruje jen spisovatele, výtvarníky, scénáristy a režiséry, ale také hudebníky, je známá věc. A neznámý tramp jej někdy v 70.–80. letech zvěčnil ve písni (ve sborníku je píseň připsaná skupině Pacific). I když vyznění písně je ironické a jmenovaná vína v autorově pojetí představují něco mezi Bergmanovou „Devátou pečetí“, „The Hateful Nine“ a obávanou „devítkou“ prstenových přízraků, všimněme si, že Šumavské bylinné je v této těžkotonážní formaci na 1. místě a autorovo samozřejmé konstatatování, že jej zná, naznačuje zkušeného, dlouhodobého konzumenta ;-)

Bonusové body připisujeme za další těžkou váhu z naší nabídky – Enzián.
Šumavské bylinné a Maltózové znám / když nemám Malagelo, tak se cítím sám / bez sklenky Oranž punče karta nepadá / a jenom Hořčákem se zvedne nálada / pak Třešňák s Waldemarem utiší můj spleen / Rybízák z Mochova je voda na můj mlýn / a jenom Enzián zažene každej stín / ví každej fajnšmekr a znalec těžkých vín.“
Audioukázka je v podání trampského souboru Karabina pod jménem „Devět druhů těžkých vín“ a pochází z alba „Tulák a vítr“, FT Records / Dr. Pavel Kopřiva (2011).
Formát
vyskyt_pupendo

Pupendo

Režie: Jan Hřebejk
Předloha: Petr Šabach (kniha)
Scénář: Petr Jarchovský

2003

Jde o scénu při příchodu do ateliéru, kdy Magda (v podání Vilmy Cibulkové) projevuje starost o dceru vzpomínáním na společné příhody s Bedřichem (Boleslav Polívka).
Cibulková: „Doufám, že mi na ní netrénuješ pupendo, ty prase.“
Polívka: „Prosimtě, copak jsem nějakej pedofil?“
Cibulková: „Mě nebylo vo moc víc, když jsi na mě zkoušel rybízák a voblboval mě Šumavským bylinným.“
(oba se rozpustile zasmějí)
Polívka: „No, ale mě bylo vo dost míň!“
Ten zvonivý smích obou protagonistů, spuštěný společnou vzpomínkou na události, iniciované mystickým nápojem mládí, zahřeje u srdce ;-)
ČT / THA
elixír čtk

Cukrový klaun

Martin Sichinger

2008

Přirozeně a logicky se Šumavské bylinné nejčastěji vyskytuje v tvorbě vimperského rodáka Martina Sichingera, autora více než osmi šumavských románů, který získává přídomek „novodobý kronikář Šumavy“.
Ten večer se tak hezky opili! Vyrazili s flaškou šumavského krajinou a vzpomínali na první čundr. Aleš nikdy nezapomněl, jak z Otavy stoupala pára a osamělé stromy na krajích luk a polí postávaly před tmavým pozadím lesů. Řeka se pletla mezi stromy jako nitka mezi prsty při hře, které holky na základce říkaly přebírání.
Martin Sichinger je zároveň vůdčím duchem mezinárodního festivalu Šumava Litera, kde se setkávají tvůrci, čtenáři a přátelé Šumavy, Novohradských hor, Bavorského lesa a Mühlviertelu – přátelé ze 3 zemí, hovořící 2 jazyky, pod 1 evropskou střechou. A právě Šumavské bylinné se stalo oficiálním nápojem tohoto kulturního svátku pospolitosti, přátelství a dobré vůle, který se z Vimperka pomalu rozrůstá do dalších šumavských, bavorských a hornorakouských měst a obcí.
Knižní klub
vyskyt_obcansky prukaz

Občanský průkaz

Režie: Ondřej Trojan
Předloha: Petr Šabach (kniha)
Scénář: Petr Jarchovský

2010

Parta budoucí undergroundové mládeže se schází na smíchovském kopci Cinglák a zasvěcuje se do tekutých tajů normalizace.
Venca 'Popelka': „Dolejt Šumavským bylinným čůčem…“
Vypravěč: „Nejpopulárnější byl ovšem koktejl 'Šimáček'“
Venca 'Popelka': „… protřepat, nemíchat. A proslulej koktejl 'Šimáček' je hotovej, stejně tak jako jeho autor, notorik Šimáček z Bubenče.“
Na tomto místě je třeba se rozhořčeně ohradit – Šumavské bylinné sice za reálného socialismu patřilo mezi levná vína, ale mělo i mezi tehdejšími cenovými souputníky natolik specifické postavení, že ono deklasující „čůčo“ se mu minimálně na Šumavě a okolí opravdu neříkalo. Tento termín byl vyhrazen ryzím ovocným vínům a jejich mixům (např. mix jablečného a rybízového vína JaRyna).
ČT / THA
elixír čtk

Smrt krále Šumavy

Martin Sichinger

2011

V knize, kde ve druhém plánu vystupuje obraz jednoho ze dvou nejznámějších králů Šumavy – Kiliána Nowotného, se zmiňuje zakopaná lahev legendárního nápoje do rašeliniště v okolí Borových Lad. Tato scéna má svůj reálný předobraz z poloviny 80. let 20. století, kdy několik členů vimperského magnetickéhu kruhu, včetně autora, usilovalo o zbudování jakéhosi skrytého likérníku, což měl být důmyslný systém různě poschovávaných lahví alkoholu různě po městě a jeho okolí, který měl zaručovat, že diskutéři půjdou na špacír vždy nalehko, jen se skleničkou, kterou si budou doplňovat ze skrýší po cestě.
Táta si nalil víno, máma a já jsme zdvihli skleničky s pomerančovou šťávou a přiťukli si.
„Tak, chlapče, na to, že jsi chlap,“ prohlásil táta, ale možná mi to za něj přálo šumavské. Podle viněty vydávalo vůni dvaceti dvou tajných šumavských bylin.
Zde si můžete přečít pár úryvků z knihy.
65. pole
elixír čtk

Kocovina šumavského léta

Martin Sichinger

2018

V této knize je Šumavské bylinné de facto hlavním hybatelem událostí a jakýmsi závanem neznáma z jiného světa, který významně ovlivňuje jednání postav a v podstatě i chod dějin.
Tohle víno,“ rozpačitě zakašlal, „má jednu výjimečnou vlastnost.
„Jakou?“
„Někdy trošku zkresluje vnímání prostoru.“
„Jak to myslíš, soudruhu?“
Sejkora se jednou po půlnoci vypravil z Hvězdy domů, jenže v zatáčce nad pivovarem mu šumavské namluvilo, že se silnice k jeho domu otočila a vede na Strakonice. Do půl čtvrté se od svého domova vzdaloval. 
„Občas zavede člověka někam, kam ani vlastně nechtěl jít.“
Novela zachycuje doposud nejvíce reálií z výroby ve vimperské Mykoproduktě, včetně vypouštění vyluhovaných bylin z macerovacího bazénu rovnou do říčky Volyňky, což bylo vidět i cítit – řeka měla pár hodin červenohnědou barvu a nad údolím se vznášel nasládlý, bylinno-vinný opar. V knize je rovněž popsána konzumace rituální šumavské bylinné bábovky. Zde si můžete přečíst pár úryvků z knihy.

65. pole
elixír čtk

Ústav blízké budoucnosti

Text: Ivo Mikšovský / Ondřej Švandrlík
Album Láska
Hudební skupina Nauzea Orchestra

2021

Prozatím nejčerstvější zachycený ohlas Šumavského bylinného je ve skladbě ústecké skupiny Nauzea Orchestra. Jelikož kapela vznikla v roce 2007, soudíme, že zkušenost se šumavským je spíše zprostředkovaná, než přímá a vzhledem ke kontextu, v jakém se nápoj ve skladbě objevuje, jej autoři patrně nevedou v úplně pozitivní rovině. Zřejmě jde o jakousi druhotnou transgresi pověsti Šumavského, jako zdroje lehkých halucinogenů. Pro tuto teorii hovoří i psychedelicky-halucinatorní repetice v závěru ukázky.

Doufáme, že kapela bude mít v dohledné době možnost zjistit, co je Šumavské bylinné v žilách live.
V ústavu blízké budoucnosti / zkoumat budeš všechny slasti / tělo si natřeš tygří mastí / šumavský bylinný rovnou do žíly
Celou skladbu, z níž pochází audioukázka, si ji můžete poslechnout na profilu kapely na Bandcamp.
Červený kůň

22 bylin v historkách a bylinách

S Šumavským bylinným je svázáno velké množství nejrůznějších příběhů, historek a sutuací, které ostatní vína mohou jen závidět. Některé jsou obecně známé, jiné méně a zde je přehled těch nejpopulárnějších.
vyskyt_radovanky

Vzpomínka na doby falešných vrchních a falešných vermutů

Skutečnost, potvrzená několika tehdejšími číšníky a výčepními – za „socíku“ existovala ve spoustě hostinců (ale i hotelů) nekalá praktika, kdy při objednávce drahého vermutu (cca 150 Kčs/0,75 l) host dostal namísto vermutu vychlazené, mnohem levnější Šumavské (14 Kčs/1 l).

O kvalitě a chuťových vlastnostech šumavské tekuté legendy vypovídá skutečnost, že není znám žádný případ, kdy by to host poznal a stěžoval si.
vyskyt_radovanky

Když už člověk jednou je, tak má koukat aby pil. A pít to, co je, a nepít to, co není

Další tradovaná historka, pochází z údolí říčky Ostružné mezi Velharticemi a Horami Matky Boží, kde si Jan Werich nechal postavit chatu.

Říká se, že řemeslníkům, kteří mu mezi 50.–70. lety prováděli drobné opravy, vždy naléval Šumavské bylinné, které ovšem pro tuto příležitost uchovával v lahvi od červeného vermutu.

Jak byl ovšem tento údajný Werichův kujónský kousek odhalen, prameny mlčí.
vyskyt_radovanky

Daruj krev, dostaneš Šumavské

Šumavské bylinné proniklo i do prostředí dobrovolných dárců krve (opět cca 60.–80. léta). Jelikož v červených krvinkách je obsaženo železo, řešíval se úbytek tohoto prvku po odběru krve předpisem na užívání železitého medicinálního vína (tehdy Maltoferrochin či Condurango).

A v některých případech se předepisovalo i Šumavské bylinné, což možná souvisí s tím, že obě výše zmíněná medicinální vína se tehdy prodávala v drogeriích a právě Šumavské s oběma železitými posly sdílelo prostor v regále.

Tehdejší aspiranti na držitele Jánského plakety tak měli slušnou, 33% šanci, že si budou obsah krevního řečiště regenerovat tím nejlepším možným způsobem.
vyskyt_radovanky

Ferdův slabikář

Velkým propagátorem Šumavského bylinného byl známý kněz a léčitel, páter František Ferda, kterého komunisté nejprve devět let věznili a od roku 1978, kdy se plně věnoval léčitelství, se k němu do Sušice údajně chodili léčit nejen známé literární a hudební tváře – Bohumil Hrabal (jenž pátera vylíčil v knize Život bez smokingu), Hana Zagorová, Karel Gott), ale snad i Lubomír Štrougal a další členové ÚV KSČ.

Na Šumavském si páter Ferda cenil jeho příznivého vlivu na trávení a zažívání a traduje se, že vstupní chodba byla zcela vyplněna lahvemi Šumavského bylinného. Často prý říkával:
„Když budete dodržovat to, co jsem Vám tady říkal, tak všichni, jak jste tady, budete živí až do smrti, umřete zdraví a v rakvi nám to všem jednou moc bude moc slušet.“
vyskyt_radovanky

To my jsme tu flašku jednou rozhicovali a viděli jsme neuvěřitelý věci

V první polovině 90. let podnikl Jaroslav Weigel v rámci budějovického výjezdu Divadla Járy Cimrmana přátelskou návštěvu svých kamarádů-pedagogů Katedry výtvarné výchovy Jihočeské univerzity.

Když jej pánové Kubička a Lorenc přivítali pohárkem Šumavského, vykouzlili na jeho tváři šibalský úsměv, který byl doprovozen replikou, jež je dnes již bohužel zapomenuta.
vyskyt_radovanky

Tekutý tlumočník v zemí nikoho

V létě 1997 (tedy celé dva roky poté, co výroba zanikla), se v rámci přípravy na rakousko-český cyklistický happening "Putování zemí nikoho” (organizoval náš kamarád a houslista Gotthard Wagner a jeho spolek SUNNSEITN) podařilo zakoupit jednu z posledních ‚devadesátkových‘ lahví vimperského Šumavského bylinného ve frymburské Jednotě.

Tato lahev pak posloužila jako vítaný tekutý seznamovací prostředek při setkání s rakouskými hasiči, kteří na hraničním kamenném můstku přes Malši u Windhaagu zajišťovali hadicemi v lomu slunečních paprsků duhové vodní brány tanečního představení "Thea a hasiči".
vyskyt_radovanky

Wo ist mein schrott?

Za raných 90. časů, kdy velký starý mistr a fotograf nepokoje Kuběs ještě dělal galeristu v Prachaticích, zorganizoval jednou svařovací víkend, jehož myšlenkou byla proměna starého železa v umělecká díla. Na místě vzniklo cca 10 výtvarných děl.

Kde se vzal, tu se vzal, rovnou mezi objekty se objevil příhraniční germánský mecenáš. Měřil díla uznalým pohledem a trval na tom, že koupí 8 výtvorů a vytáhl ze šrajtofle 800 marek. Koupě byla ihned stvrzena sdíleným pitím šumavského rovnou z lahve. Na večerní hudební produkci se německý přítel umění proplétal s lahví šumavského v ruce mezi návštěvníky a hlasitě volal „Wo ist mein Schrott? Wo ist mein Schrott?!?“ a spokojeně plácal autory po zádech.
vyskyt_radovanky

Že jsem to byl já, že jsem to byl já – kdo tu flašku voddělal!

Šumavské bylinné bylo v 90. letech neodmyslitelně spojeno s „Večery málotónické tvorby“ v dnes již zaniklém českobudějovickém klubu Staroměstská, spojenými s avantgardními hudebními (Neurocabaret) a divadelními (Divadlo Karel) soubory.

Ve stejném klubu se tehdy v zákulisí před koncertem Psích Vojáků zmocnil litrové lahve Šumavského bylinného sám Filip Topol, celou ji v krátkém čase vypil a koncert PVO byl toho večera obzvlášť dynamický a bílé klávesy klavíru extra zakrvácené…
vyskyt_radovanky

Alchymická proměna skupenství

Se Šumavským bylinným se pojí i některé neobvyklé techniky konzumace, které opět nemají obdobu u jakéhokoli jiného vína. V prostředí avantgardních osobností tzv. Vimperského magnetického kruhu vznikla v raných 90. letech transmutace Šumavského bylinného do pevného skupenství, pomocí agaru a bábovkové formy.

Výsledek připomínal "amarouny" ze seriálu Návštěvníci a po konzumaci byť jen jednoho řezu se vzápětí dostavily stejně hřejivé a posilující účinky, jako po vypití sklenice, aniž by hrozilo rozlití drahocenného obsahu. Tato zvláštnost je zachycena i v literatuře.
vyskyt_radovanky

Zjevení legendy v kostele sv. Voršily

V kostele sv. Voršily na Blatensku, jednom z nejstarších v Jihočeském kraji, došlo na přelomu července a srpna 2021 k neuvěřitelnému nálezu. Za oknem márnice tam byla objevena doposud nejstarší dochovaná lahev od Šumavského bylinného vína, s datem výroby 25. 7. 1962.

Díky laskavosti starosty Bělčic, pana Pavla Vejšického, se tato relikvie v březnu 2023 ocitla v depozitáři Muzea výroby tradičních bylinných a ovocných nápojů na Šumavě, které připravuje obnovená Mykoprodukta.
vyskyt_radovanky

Tak na dobrou školu a veselé děti!

Nejsystematičtěji připomínalo památku zániku oblíbeného (a tehdy de facto jediného legálního) lehkého halucinogenu nakladatelství Velarium, které téměř do každé své knížečky dávalo na prázdné stránky pro každý titul originálně pojatou „reklamu“ na Šumavské bylinné.

Některé slogany byly absurdní, jiné morbidní, další veselé a hravé a nescházela ani melancholie po ztracené tekuté inspiraci a toto zvláštní a umanuté lpění na něčem, co už není, udržovalo obecné povědomí o legendárním nápoji i po jeho nuceném (a dnes můžeme radostně dodat, že dočasném) odchodu z tohoto světa. Zde je malý výběr těch nejzdařilejších.
vyskyt_radovanky

48 litrů ve stínu

30. března 1991, kdy se slavnostně otevírala vimperská galerie Harpuna (původně lžipamátník osvobození Rudou armádou, který v r. 1975 postavili 20 km od demarkační linie), byl velmi chladný den.

Velmi chladný den účastníkům pomohlo překonat 48 litrových lahví Šumavského bylinného vína, které se v den otevření všechny vypily (i díky zatoulanému německému autobusovému zájezdu), což je ve vší skromnosti patrně světový rekord na čas a místo.

Zlatým hřebem byl happening „Šumavské bylinné – prostředek porozumění mezi národy“, který vyzněl jako nevídaný kouzelnický trik. Náš švýcarský kamarád a polyglot Ueli Wolf totiž po vypití pohárku přešel z německého úvodu do plynné češtiny.
vyskyt_radovanky

Šumavský základ léčebných metod

Léčitelka Božena Kamenická („bába Radnická“ nebo také „bába z Tymákova“) pocházela z Vysočiny, ovšem většinu svého života strávila na Plzeňsku. Ač zažila tragické zvraty (její jediný syn jí zemřel v náručí při autonehodě, když mu bylo 5), založila svůj život na pomoci bližním.

Zda její jasnovidecké schopnosti byly dar od Boha, nebo byla „jen“ skvělou diagnostičkou s mimořádnými znalostmi nevíme, ale víme, že diagnózu prováděla zahříváním vzorku moči a základem jejích léčebných lektvarů pro pacienty bylo Šumavské bylinné. V těžkých případech radila lékařům napříč medicínskými obory. K jejím pacientům patřili prezidenti Ludvík Svoboda, Gustáv Husák i Václav Havel. Ze známých osobností pak Helena Růžičková, Karel Gott, Jiří Bartoška, Josef Kemr, Vladimír Menšík a mnozí další.

Máte také nějakou zajímavou historku či příběh, spojený se Šumavským bylinným? Napište nám. Nejzajímavější příběhy přidáme do galerie a odměníme. Pokud se vám někde doma povaluje stará lahev Šumavského bylinného ze sušické či vimperské Mykoprodukty, popř. staré etikety nebo propagační materiály, dejte nám určitě vědět – i váš příspěvek může být chloubou vznikajícího Šumavského bylinného muzea.

poster_praotec_trio

Šumavský praotec poznává po 60 letech své nové pokolení

V márnici kostela sv. Voršily na Blatensku, jednoho z nejstarších v Jihočeském kraji, došlo na přelomu července a srpna 2021 k neuvěřitelnému nálezu. Za oknem tam byla objevena doposud nejstarší dochovaná lahev od Šumavského bylinného vína, s datem výroby 25. 7. 1962.

Díky laskavosti starosty Bělčic, pana Pavla Vejšického, se tato relikvie v březnu 2023 ocitla v depozitáři Muzea výroby tradičních bylinných a ovocných nápojů na Šumavě, které připravuje obnovená Mykoprodukta a zároveň původní a dnes jediný výrobce originálního Šumavského bylinného dle receptury dr. Budínského.

Šumavská bylinná punčárna opět stojí na rynku města, kde by chtěl žít každý

Přijďte ochutnat reinkarnované, skutečné Šumavské bylinné a dalšími mocné nápoje od Mykoprodukty v rámci vánočních trhů na Náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích. Na místě pod kavárnou Chat Noir nás najdete až do konce roku.

punc03
placeholder image
placeholder image
placeholder image
placeholder image
placeholder image
placeholder image

„Bylinný vynález spásy“

Tak pravil Winterberger
šumavský bylinný prorok

Kontakt

Mykoprodukta s.r.o.
náměstí Svobody 12
387 01 Volyně

Pište nám:
info@mykoprodukta.cz

Obchod, objednávky
obchod@mykoprodukta.cz

Finance, faktury:
finance@mykoprodukta.cz

Mykoprodukta.cz

Zůstaňme ve spojení

Certifikace a ocenění

sumavsky produkt
Všechna práva vyhrazena © Mykoprodukta.cz, 2022–23
Harpuna :: design & multimedia